Příběh z praxe – kdo stál za Lenčinou alergií na rajčata

Často se stává, že nám začne vadit nějaká potravina a při jejím pojídání otékají rty, škrábe v krku nebo opuchá pusa, udělá se vyrážka… Mezi nejčastější potraviny patří například jablka, rajčata, ořechy, třešně a mnohdy za tím může být i něco „víc“, než jen ta daná potravina.

 

A toto je příběh mé klientky Lenky, které postupně začala vadit rajčata, i když je dříve jedla.

Cherry rajčátka jí nevadila, ale ta klasická jí způsobovala právě svědění rtů a otékání v krku.

Po pár letech s touto alergií si Lenka řekla, že by ráda zjistila, proč to tak je, jelikož rajčata má ráda, doma si je s dětmi pěstují a společně trhají, a tak se ke mně objednala na Kineziologii One Brain.

 

První sezení bylo více povídací a zaměřené na práci s pocity. Lence se vynořovaly strachy související s hádkami rodičů. Čistily jsme situace z jejího dětství, kdy se rodiče často hádali a nadávali si. Lenka cítila strach z návštěv, ale nevěděla proč.

Při druhém sezení už to bylo konkrétnější – návštěvy a pití rodičů, které byly vždy zakončeny hádkou, křikem a občas bitím. Začínala chápat, proč v ní téměř každá návštěva vyvolávala úzkostný stav.

Při odbloku se viděla, jak leží na matraci, přikrytá dekou a bojí se. Návštěva odchází a hádka začíná. Oba křičí a nadávají si. Lenka má velký strach a zároveň vztek až nenávist k rodičům, že je to pořád dokola. Nikoho v tu chvíli nezajímalo, jak se cítí ona, byla na to úplně sama. Vystrašená a paralyzovaná.

Po chvíli se Lence vybavila návštěva u rodinných kamarádů Radky a Pavla, kam jezdívali často. Znala je od malička, měla je ráda, ale při každé jejich návštěvě cítila chvění v žaludku, strach, hůře se jí dýchalo. Nechápala proč zrovna jen tady, když se rodiče hádali často a téměř všude.

 

woman, eye, hiding, hidden, portrait, black and white, dark, fear, spooky, creepy, evil, hide, monochrome, hiding, hiding, fear, fear, fear, fear, fear, spooky, creepy, creepy, evil, hide, hide

Při třetím sezení jsme se dostaly k jádru. Během odbloku se Lenka vrátila do svých cca 10let. Šla s Radkou a jejím manželem Pavlem, kterého měla moc ráda, do skleníku pro rajčata. S oběma jí bylo dobře, Pavel si s ní hodně hrál, vozil ji na kole, v trakaři a byla s ním sranda.

Radka odešla a Lenka zůstala ve skleníku jen s Pavlem. Trhala rajčata, usmívala se a najednou se stalo, co vůbec nečekala. Pavel ji objal, strčil jí jazyk do ucha a ruku jí položil do rozkroku. Lenka nechápala, co dělá, co se to děje. Začalo jí bušit srdce, bála se na Pavla podívat a úplně zamrzla. Pavel ji líbal na krku a rukou lehce hladil v rozkroku. Lenka byla šíleně zmatená, věděla, že to nechce a zároveň jí to bylo ale příjemné.

V dálce byly slyšet kroky, Radka se vracela. Pavel ji pustil, usmál se na ni a pošeptal jí, že to musí být jejich tajemství.

Poté odešel. Lenka zůstala zkamenělá ve skleníku, srdce jí stále bušilo a připadala si bezmocná a úplně zmatená.

Nevěděla, jak se chovat, co má říkat a neuměla si představit, že půjde mezi ostatní. Nakonec utekla za dům ke slepicím, aby mohla být sama a plakala. Byla zmatená, vystrašená, cítila se zneužitá, do toho si připadala špatná, protože ten pocit, který u osahání zažila, byl vlastně hezký, nový, nepopsatelný, ale věděla, že je to špatně. Večer, když byli všichni podnapilí, nastala opět hádka mezi rodiči a Radkou s Pavlem. Lenka chtěla křičet, že je všechny nenávidí, proč jí to dělají a cítila se hrozně. Jenže nemohla nic. Zakrývala si uši, nechtěla slyšet ty nadávky a urážky, které si mezi sebou říkali a přála si být pryč. Ale nemohla. K ránu se probudila a potřebovala čůrat. Rodiče spali a Lenka se bála jít sama z obýváku na záchod, aby náhodou nepotkala Pavla. Opět pocit bezmoci a cítila se hrozně.

Během odbloku jsme postupně a citlivě pracovaly s pocity, uvolňovaly je a  zpracovávaly ještě následující dvě sezení a zhruba po dvou měsících od posledního sezení, kdy Lenka opět přišla, vyprávěla, jak si udělala s dcerou salát, kde byla i klasická rajčata, cítila, že už to půjde a moc si na něm pochutnaly.

Od té doby jí rajčata běžně a bez známek svědění či opuchání.

Dnes už se ví, že mnoho našich ne(-)mocí a omezení je psychosomatického původu. Naše tělo si pamatuje vše, vše je v něm uloženo a velmi často se různá emoční zranění v čase projeví právě skrze naše fyzické tělo. A je úžasné, že máme různé nástroje, díky kterým můžeme mnohé uzdravit a najít a odbourat příčiny daných potíží a omezení, ať už psychických či fyzických, pokud opravdu chceme. Mezi tyto nástroje patří právě metoda Kineziologie One Brain a Access Bars.

Něco málo o Kineziologii One Brain

Předností této metody je, že řeší příčinu problémů, nikoliv pouze jejich následky.

S čím vším dokáže Kineziologie pomoci a na podrobnější informace o této metodě, se můžete podívat zde na mých stránkách >>>.

Pár informací o Access Bars

Tato metoda je také vhodná pro každého, kdo nechce procházet „klasickou“ terapií a nořit se do hlubin svého podvědomí a procházet minulost.

Je to velmi jednoduchá a přitom účinná metoda, která uvolňuje z našeho těla a mysli všechny myšlenky, pocity, emoce, energetické bloky, které nás zcela zbytečně omezují.

Jak probíhá terapie s Access Bars a jak nám může pomoci si můžete přečíst zde na mých stránkách >>>.

Pokud vás článek zaujal a pokud i vás zajímá seberozvoj, Kineziologie One Brain a přístup k dětem, jelikož v dětství téměř vše začíná, ráda vás přivítám v mé uzavřené skupince Respektující rodičovství – cesta k dětské duši, kde pro vás tvořím hodnotný obsah zdarma a naleznete zde mnoho inspirace.

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *