Už zhruba rok jsem si říkala, že začnu běhat. Cítila jsem, že se sebou nejsem tak úplně spokojená, ale lenost a nechuť mě vždycky přemohly a začala jsem si to omlouvat tím, že po třech dětech je to dobrý:-). Ale věděla jsem, že se tak úplně dobře necítím. A jelikož si nedokážu odepřít sladké ke kafíčku, cítila jsem, že chci už nějak začít:-).
V zimě jsem si říkala, že začnu hned na jaře, až roztaje sníh. Ten mezitím roztál a zase napadl asi pětkrá a já pořád nic. Vlastně jsem si říkala, že nevím, jestli chci zrovna běhat, když se v podstatě celý den nezastavím a tak jsem čekala na svůj správný čas. Mám to tak se vším. Jelikož jsem beran a když mě někdo do něčeho tlačí a já se to ještě necítím, zabejčím se ještě víc:-).
A před třemi týdny nastal ten správný čas začít. Už to ve mně dozrálo. Běhat jsem nezačala, ale začala jsem cvičit, každý den 20 minutek. Pořád jsem si říkala kdy, ale v momentě, kdy jsem se rozhodla, tak se čas našel.
Když se vrátíme odpoledne z venku, Štěpa má chvíli pohádky a to je chvíle pro mě. Buď je dole s dětmi, manželem, nebo je se mnou v tělocvičně a kouká tam:-).
Co je pro mě nejtěžší? – První krok ZAČÍT. To je fakt nejtěžší. Kolikrát se mi nechce,
když se vrátíme z procházky třeba v půl 7, nejradši bych si chvíli sedla, ale vím, že když nepůjdu hned, tak už nepůjdu:-).
A takhle cvičím už tři týdny:-). Jeden v týdnu si dám volno a jeden den jsem zatím měla velkou krizi, kdy se mi nechtělo, nešlo mi to, ale teď poslední dny už se celkem těším. Tchán mi řekl, že to musím mít jako zvyk, jako čištění zubů a to mi pomohlo a jde mi to mnohem líp:-).
První dny byly nejhorší – cvičím podle youtubu a paní dělala nějaké pozice, mě to nešlo a říkám: „To si dělá pr..l, jak tohle mám zvládnout“. Zrovna přišla Andrejka a smála se, že prý je vidět, jak moc se mi chce.
Jednou za mnou přišel Fíla a povídá: Mami můžu se na tebe dívat:-) Asi maminku takhle nikdy neviděl:-). Říkám, že budu raději sama, protože některé mé pozice jsou dost šílený:-).
Miluju, když přijde manžel, který cvičí roky, koukne na mě a říká: „Neměla bys jít víc dolů, takhle to tolik nezabírá“. V tu chvíli si pomyslím své a není to nic lichotivého a snažím se mu slušně říct, aby mi sem nelezl:-).
Chtěla jsem zapojit dceru
Jeden den jsem se ptala své pubertální dcery, jestli půjde se mnou cvičit.
Tak šla, přišla v černé mikině, tak jí říkám, jestli jí není vedro, ale že prý ne. Za chvíli říká – „No tohle mě nebaví, to dělat nebudu“. Tak odpočívala. Za další chvíli: „Je mi vedro, už mě to nebaví“. Říkám jí, že když si sundá mikinu, třeba jí vedro nebude, ale odešla:-)
Tak si cvičím sama, mám chvíli pro sebe a pak si dopřeju ještě luxus v podobě sprchy a pak je čas jít chystat večeři:-).
POKUD CHCETE S NĚČÍM ZAČÍT, NEBO UDĚLAT V NĚČEM ZMĚNU, UDĚLEJTE TEN PRVNÍ KROK – ZAČNĚTE
Pokud chcete začít něco dělat, ať cvičení, či cokoliv jiného a stále to odkládáte, ale víte, že vnitřně vám to vadí, UDĚLEJTE TEN KROK. ŘEKNĚTE SI KDY A ZAČNĚTE.
Když se rozhodnete, tak najdete i prostor na to, kdy se tomu „vašemu“ můžete věnovat, i když je to pár minut denně. Lepší pár minut, než žádné.
Znáte přísloví: KDO CHCE HLEDÁ ZPŮSOBY, KDO NECHCE HLEDÁ VÝMLUVY.
A platí to se vším a ve všem:-). Mě tahle věta vždycky rozčilovala a proč? Protože jsem dříve hledala spíše ty výmluvy:-).
Uvidíte, že pokud se rozhodnete, ať je to učení se cizího jazyka, sport, četba, vzdělávání se, prostě cokoliv, co si dlouho plánujete a uděláte ten první krok a ZAČNETE, budete se cítit mnohem líp.
Budete ze sebe mít radost, že jste začali. Nemusí to být ani každý den, je na vás, jaký si nastavíte plán, ale důležité je mít dané dny a čas a hlavně překonat prvních pár dní tu nechuť:-).
Říká se, že udělat návyk trvá 21 dní a něco na tom bude:).
Přeji vám, ať máte odhodlání začít s tím, čím chcete a hlavně mějte výdrž. Je to vždy jen o nás. Buď najdeme způsob nebo výmluvu:-).
Vše začíná u nás samotných. Pokud najdeme cestu k sobě, můžeme napravovat i ostatní vztahy, ať už se jedná o vztahy partnerské, rodinné, přátelské, pracovní, vztah k penězům a zkrátka celkově vztah k životu vůbec.
Proto již přes 10 let pomáhám lidem prostřednictvím metody Kineziologie One Brain a on-line konzultací nalézt jejich cestu ke spokojenému životu a spokojeným vztahům, ať už je se jedná o vztah sám k sobě, partnerský, rodičovský, pracovní, společenský. Společně najdeme příčiny daných problémů, které člověk není většinou schopen sám vidět a v tu chvíli nevidí ani souvislosti s tím spojené. Poté tyto příčiny zpracujeme a nastavíme nové vzorce tak, které jsou klientovi ku prospěchu a pomohou mu nalézt vlastní cestu ke spokojenému životu.