Proč jsem začala psát blog

Už od školy jsem milovala slohy.

Také jsem moc ráda poslouchala příběhy ostatních a představovala si, jaké by to bylo, být v jejich kůži, co asi prožívali, jak se cítili…..Cítila jsem, že pomocí příběhů člověk může dostat odpovědi na své otázky a naopak svým příběhem pomoci někomu dalšímu.

Od mala jsem ráda pomáhala ostatním, jako dítě jsem stála před potravinami a čekala až vyjde stará paní nebo pán a pomáhala jim odnést nákup.

Být tu pro ostatní mi zůstalo doposud a často jsem slýchávala od kamarádů, abych si otevřela poradnu:-)

To jsem si splnila a několik let se věnuji kineziologii one brain..Práce s klienty mě nabíjí a má pro mě ohromnou hodnotu. Jsem vděčná, že takto můžu lidem pomáhat, ale při klasickém zaměstnání na to nebylo moc času. Takže jen víkendově nebo po večerech.

Chtěla jsem něco víc

Vnitřně jsem stále cítila, že chci pomáhat a sdílet své zkušenosti s mnoha lidmi a psaní blogu mi blesklo hlavou několikrát, ale ten strach a stud, co by na to řekli ostatní, jak bych asi vypadala, mám já co předávat, to vždy pohřbil.

Touha po psaní tam zůstávala.

Psaní je pro mě i relax, když mám náročný den a večer si konečně sednu, napíšu si můj den zábavnou formou a hned je mi líp:-)

Při třetí mateřské jsem přemýšlela, jak dělat opravdu to, co mě baví a pomáhat lidem, se kterými není možné se fyzicky potkat. A „náhodou“ na mě na facebooku v prosinci vykoukla kniha „podnikání z pláže“ od Stáni Stiborové, kterou jsem si objednala. Knížka byla úžasná a místy mě mrazilo, jak jsem cítila, že to je to, co bych chtěla.. Jelikož se hned v lednu otevíral kurz, řekla jsem si, že nebudu už čekat na žádné „ideální“ chvíle a objednala se.

Překonala jsem své strachy

Postavila jsem se svým strachům a začala jsem se naplno věnovat tomu, co mi dává smysl.

A to je předávání zkušeností a poznatků ostatním. Psaní blogu je jedna z možností.

Můj blog je zaměřený především na mateřství a vše s ním spojené, na vztah s partnerem, což je velice důležité právě i po narození miminka. Často se stává, že jsme ponořené do své role maminky a partner se nám vytrácí.

Téměř vše je v naší hlavě a je jen na nás, jak budeme toto krásné období prožívat a ne jen přežívat.

Mé tři děti jsou mými skvělými učiteli a úžasná zrcadla, někdy to od nich ani člověk vidět a slyšet nechce, ale právě na tom, co nám nejvíce vadí, je skvělé pracovat.

K dětem jsem měla vždy blízko. Už jako malá jsem říkala, že budu pracovat buď v kojeňáku nebo útulku:-).

Při druhé mateřské jsem pracovala i v soukromé miniškolce, kde jsme měli děti od 10 měsíců.

Během této práce jsem absolvovala kurz „respektovat a být respektován“, mini kurz montessori. V dalších letech jsem absolvovala semináře na osobní rozvoje a komunikační dovednosti, které se samozřejmě velice hodí jak v komunikaci s manželem a dětmi:-)

V mé další práci jsem se starala jak o klienty, tak děti a zvířata mých zaměstnavatelů, takže jsem si v podstatě splnila sen mít útulek a dětský domov:-), ale o tom se dočtete v e-booku, který připravuji.

S mateřstvím je spojeno tisíce témat – od početí, těhotenství, porodu, kojení, výchovy dítěte, komunikace, být matkou ale zároveň zůstat stále i manželkou, dále komunikace s puberťákem a jelikož mám doma batole, předpuberťáka a slečnu téměř v pubertě, vím o čem mluvím:-).

Mým záměrem je pomoci především vám ženám, které zrovna třeba držíte v náručí svého drobečka a možná máte obavy, jak vše zvládnete, zda budete dokonalé matky, budete umět své děťátko vychovávat, tak jak si přejete, dáte mu vše, co potřebuje, budete mít zároveň čas na sebe a partnera a plno dalších pochybností s tím spojené.

Být mámou je nejkrásnější období v životě. Zároveň je to ale i ta nejtěžší role, na kterou se nedá tak úplně připravit.

Je to role, která nekončí a přináší spoustu nových poznatků, překvapení, nekonečnou lásku, úžasné chvíle, plno bezesných nocí ale i pocitů bezmoci a nepochopení. To vše k tomu patří.

Všechny tyto poznatky chci vložit do svých článků a tím vám pomoci nebo vás inspirovat.

Někdy stačí přečíst si článek a člověk si hned řekne „AHA“, takhle bych to vlastně také mohla mít, nebo to takhle chci a už to může pomoci.

Často se točíme v kruhu a nevidíme, jak z toho vylézt a stačí jen „rada“ zvenčí nebo právě uvědomění si právě prostřednictvím článku a hned se na danou věci díváme z jiného úhlu.

Jsem přesvědčena, že sdílení zkušeností pomocí článků může v mnohém pomoci. Víte, že v tom nejste sami.

Přeji vám krásné chvíle při čtení mých článků

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *