Poslední dobou ke mně stále častěji přicházejí informace a situace ve smyslu, že svůj svět si tvoříme sami. Svým myšlením, nastavením, jídlem, zkrátka tím, jak žijeme. Já jsem o tom přesvědčená a najednou se mi ozývá stále více lidí s podobným natavením.
V týdnu jsem se potkala s kamarádkou, kterou jsem neviděla roky, povídaly jsme si a „narazily“ jsme také na toto téma, kde jsme se naprosto shodly v tom, že jak a na co myslíme, to si do života přitahujeme.
Že mnoho věcí je psychosomatických, a že je velká škoda, že je málo lékařů jako například pan doktor Hnízdil či Vojáček, kteří léčí celostně a hledají příčiny daných problémů a nepotlačují je jen léky. Sama kamarádka má syndrom bílého pláště a vždy, když je u lékaře, kde ji měří tlak, má hodně vysoký. Lékařka ji napsala prášky, které by podle ní měla brát každé ráno. Ale nebere je, protože ví, že doma má tlak v pořádku.
To samé psala včera jedna maminka o své dceři, a že je to vlastně psychické, protože dcera má jindy tlak v pořádku a jen u doktora ho má tak moc vysoký, a přesto ji lékař chtěl poslat na různá vyšetření a dát léky…
Mluvili jsme o tom, že je úžasné, co všechno medicína a lékaři dokáží a mohou pomoci, ale na jisté věci je potřeba mít svůj úhel pohledu a důvěru v sebe.
PILULKA NA VŠECHNO
Mnoha lidem přijde zcela normální, že je bolí hlava, tak si vezmou prášek, mají migrény, tak jí prášky opakovaně, ale neřeší proč a co jim tu migrénu způsobuje. Zkrátka konzumují léky a vlastně proč ne, vždyť jsou v téměř každé reklamě. Nikde se nemluví o prevenci…Nikde není leták CHOĎTE DO PŘÍRODY, SPORTUJTE, TVOŘTE, RADUJTE SE, ale jen letáky na prášky, zázračné masti a různé potlačovadla. Přitom tělo nám něco naznačuje, ukazuje, že něco není v pořádku, že musíme něco změnit, ale takhle to jen potlačíme…
Povídali jsme si, že je potřeba, aby byli lidé více zodpovědní sami za sebe a věřili sobě a svému tělu a samozřejmě se o něj starali ať už pohybem, stravou, spánkem…
A včera večer jsem poslouchala webinář od lékaře Alberta Villolda – Energetická medicína. Nějak „náhodně“ se mi ukázal na facebooku. Přitom před tím jsem ho vůbec nesledovala.
Krásný webinář a úplně jsem s tím souznila. Doktor Alberto Mluvil o tom, že člověk nemá samozřejmě jen tělo.
Lidé často říkávají: „no podívej, jaký to byl sportovec a stejně je nemocný“.
Všichni jsme tvořeni z těla, mysli a duše.
Pokud tyto tři části těla nejsou v souladu a v pořádku, může vzniknout nemoc, nebo člověk žije životem, který ho nebaví, nevychází mu vztahy, má psychické problémy..
Není jen potřeba se starat o naše tělo, ale také mysl. Jaké máme nastavení, vzorce myšlení, tak takhle pak žijeme.
Spousta lidí stále na všechno nadává, stěžuje si, rozčiluje se, ale ani je vlastně nenapadne, že to takhle mít nemusí. Že to, že ho daná věc rozčílila, neznamená to, že mu vadí ta věc, ale má naučený vzorec chování, jak na ni reagovat. A reaguje vztekem.
Ale můžeme si vybrat – buď můžeme reagovat vztekem, nebo taky nemusíme reagovat vůbec, nebo se na to můžeme podívat z úplně jiného úhlu pohledu.
Proto miluju kinezilogii, kde je to přesně o tom, že můžeme přeprogramovat své vzorce chování, své nastavení a můžeme si začít psát náš vlastní příběh, nezatížený otisky a vzorci našich generací, pokud nám ty vzorce už neslouží.
Často také slýcháváme – no jo, my to máme v rodině. V tomto webináři doktor Villolda říkal, že je dokázáno, že pouze 10% jsou geny, zbytek je naše přesvědčení, strava a způsob myšlení.
Mě tohle fascinuje, protože si člověk uvědomí, co všechno může změnit a nemusí žít tak, jak žili generace před ním, nemusí mít v sobě strach, protože v něm žili jeho rodiče, nemusí reagovat stejně jen proto, že to má takto naučené. Vše se dá změnit.
Také hodně mluvil o tom, že naše energetické pole ovlivňují lidé kolem nás. Pokud se budeme stýkat s lidmi, kteří jsou plni hněvu, vzteku a nenávisti a budou si před námi toto chtít vybít, oslabí to naše pole a posléze tělo. Jenže někteří neumí se svými emocemi pracovat a potřebují je ze sebe dostat ven prostřednictvím někoho dalšího. Ale je na nás, zda se necháme oslabit a vtáhnout do toho vzteku, hněvu, nebo nenecháme.
To je přesně věc, které já věřím a proto už si „vybírám“ o čem budu mluvit, co budu poslouchat a jak a na co reagovat.
Je to jeden z důvodů, proč třeba nekoukám a nečtu zprávy. Když si představím, co každodenní sledování zpráv s naším tělem udělá, jak ho ochromí strachem, je šílené.
Raději si poslechu nějaký podcast, přečtu článek, zahraji s dětmi karty, zkrátka něco, co mi přinese radost a pohodu.
TAKŽE JE VELMI DŮLEŽITÉ, ČÍM KRMÍME SVOU MYSL.
Moc se mi líbila pasáž v knížce od Louise L. Hay, kde ona popisovala, jak se vyléčila z vážné nemoci a co všechno změnila, aby se nemoc nevrátila – a právě psala, že si uvědomila, jak většina lidí mluví, stěžuje si, pomlouvá někoho, a že ona s tím chtěla přestat a psala: „Když s tímhle začínáte, najednou si uvědomíte, že si se spoustou lidí nemáte co říct.“
To pro mě bylo velký uvědomění.
NEZAPOMÍNEJME NA DUŠI
A pak samozřejmě duše. Každý z nás má něco, co ho naplňuje, dělá mu radost, na něco je šikovný. Někdo kreslí, jiný zpívá, druhý háčkuje, třetí pomáhá ostatním, další plete, něco vyrábí, jiný cestuje, sportuje…
Ale ne každý se tomu „svému věnuje“, a tak potom duše není zkrátka naplněna a člověk není v harmonii a když není v harmonii duše – není mysl – a není tělo a zkrátka člověk pak nemá moc (ne-moc) nad svým tělem.
Je skvělé, že v dnešní době je mnoho technik a možností, jak si pomoci, když chce člověk udělat změny…Ale musí chtít a musí vědět, že to vlastně jde.
Já dnešní webinář poslouchala s manželem. Seděla jsem a přikyvovala, občas řekla slovo, které pak řekl právě Alberto a byla jsem fakt nadšená. Manžel seděl vedle mě a po chvílí říká : „Luci na mě je to moc ezoterický, řekneš mi to pak svýma slovama“.
Takže jsem si uvědomila, že každý slyšíme a vnímáme stejnou věci jinak. Někdo si uvědomuje, že to jde jinak, jen to potřebuje slyšet v jiném podání a někdo to třeba neslyší v danou chvíli vůbec. Je to o tom, čemu je člověk v danou chvíli otevřený.
Pak si přečetl tento článek a říká mi: „Super, s tím, co píšeš naprosto souhlasím, ale včera jsem tam tohle vůbec neslyšel.
Já chci tímto článkem říct, že jsem opravdu ráda, že vidím čím dál více lidí, kteří o tom takto přemýšlí a uvědomují si, že buď můžeme být „obětí“ situací, anebo můžeme udělat něco, abychom to změnili a dané situace se nám přestaly opakovat.
Minulý týden jsem byla na procházce s kamarádkou, která mi říkala, že si myslí, že lidé s tímto nastavením, jsou spíše jen na internetu. Je pravda, že tam mám okruh lidí, se kterými vnímáme věci stejně, můžeme se navzájem obohatit, ale jsem moc ráda a vděčná, že když se tomu člověk otevře a nemá problém o tom mluvit, zjistí, že i v „reálném“ životě kolem sebe, lidé s podobným nastavením a myšlením přibývají a jsou to často lidé, se kterými jsme se déle neviděli, ale zase nás to k sobě po nějaké době přitáhne.
Proto dělejme co nás baví, radujme se z maličkostí a prožívejte život teď a tady. Pak bude svět mnohem hezčí.
Vše začíná u nás samotných. Pokud najdeme cestu k sobě, můžeme napravovat i ostatní vztahy, ať už se jedná o vztahy partnerské, rodinné, přátelské, pracovní, vztah k penězům a zkrátka celkově vztah k životu vůbec.
Proto již přes 10 let pomáhám lidem prostřednictvím metody Kineziologie One Brain a on-line konzultací nalézt jejich cestu ke spokojenému životu a spokojeným vztahům, ať už je se jedná o vztah sám k sobě, partnerský, rodičovský, pracovní, společenský. Společně najdeme příčiny daných problémů, které člověk není většinou schopen sám vidět a v tu chvíli nevidí ani souvislosti s tím spojené. Poté tyto příčiny zpracujeme a nastavíme nové vzorce tak, které jsou klientovi ku prospěchu a pomohou mu nalézt vlastní cestu ke spokojenému životu.