Příběh z praxe – ztráta děťátka

„Luci, byla bych ráda, kdybys můj příběh už napsala. Jsem na to připravená a chci, abys mohla pomoct ostatním, které prožijí to co já, tak jak jsi pomohla mně.“

Tento příběh se mi nepíše lehce, jelikož je to citlivé a náročné téma a navíc jsem ho prožívala právě s moji kamarádkou Gábinou.

Ale bohužel se i toto stává, a tak je tento příběh pro všechny ženy, které si projdou tím co Gábina – ztrátou děťátka.

Gábina čekala miminko, na které se moc těšila. Vše se zdálo být v pořádku, ale ve 22týdnu na kontrolním ultrazvuku se dozvěděla, že miminko nemá v pořádku ledviny. Ona sama byla týden před tím hospitalizovaná kvůli problémům s ledvinami v podstatě se stejným „nálezem“.

Podstoupila několik konzultací a kontrolních ultrazvuků a museli se rozhodnout. Vzhledem k pokročilému těhotenství nebylo moc času na rozmyšlenou a jelikož prognózy nebyly bohužel vůbec příznivé, rozhodla se Gábina se svým partnerem pro ukončení.

Což v tomto týdnu obnáší ukončit těhotenství zástavou srdeční činnosti a následně je vyvolán porod.

Hodně jsme o tom mluvily před samotným zákrokem, plakaly jsme obě dvě, mluvily jsme o tom, že je důležité se rozloučit, přijmout to, že se to stalo, přijmout svoje rozhodnutí a rozloučit se s děťátkem. Udělat tento krok a rituál proto, aby mohla jít dál. Aby to bylo „uzavřené“, ne ve smyslu, že na něj zapomene a odstrčí to někam dozadu, ale právě vědomě tím projít.

Pomáhala jsem Gábině metodou Access Bars uvolnit všechno, co s tím souviselo –  strachy, smutek, lítost, bezmoc, přijetí…

Gábina nastoupila na vyvolání, byla připravená, ale v místní nemocnici jí řekli, že v dokumentech chybí nějaké razítko a tudíž jí nemohou těhotenství ukončit. V té psychické bolesti řešila ještě toto. Nakonec musela čekat další tři dny, než odjela na zákrok do Prahy, kde probíhaly i poslední konzultace.

Oporou byl Gábině partner, který vše absolvoval s ní a i pro něho to bylo samozřejmě velmi náročné a bolestivé.

Chvíle na ukončení těhotenství nastala. Gábina se v duchu loučila se svým děťátkem, zatím co lékaři ukončili srdeční činnost a následovalo vyvolávání porodu.

Druhý den od vyvolání porodu Gábina porodila holčičku. Měla prostor ji pochovat, rozloučit se, což bylo samozřejmě velmi náročné jak pro ni, tak pro jejího partnera, ale zároveň cítila, že to bylo potřeba. Bylo pro ni  důležité ji vidět, pochovat ji, rozloučit se, i přesto, že jí to rvalo srdce a bylo to velmi bolestivé.

Po zákroku bylo potřeba pracovat jak na psychické stránce pomocí Acces Bars, tak také na fyzické úrovni tělesným procesem MTVSS.

Gábina cítila uvnitř hrozné prázdno po maličké, měla pocit, jakoby ji malou někdo vzal, vytrhl a odnesl pryč. Cítila velkou úzkost na hrudi a špatně se jí dýchalo.

Mluvily jsme o tom, že i tahle bolest a prázdnota k tomu patří. Bylo velmi náročné vším projít, rozloučit se se svým děťátkem, navíc tělo hormonálně fungovalo jako po porodu, takže tam byla i velká fyzická potřeba kontaktu s miminkem.

Pomocí Access Bars jsme pravidelně uvolňovaly bolest a tlak na hrudi. Po každých Barsech cítila Gábina velkou úlevu, spadl jí velký kámen ze srdce a lépe se jí dýchalo.

Gábina měla chvíle, kdy na sebe „tlačila“ a chtěla být už v „pohodě“, což je pochopitelné, jenže ani tohle nejde přeskočit. Bylo náročné i to, když se její starší dítko doma ptalo, kdy teda to miminko doma už bude a ona musela vysvětlovat, proč není, a že v nejbližší době sestřička nebude.
Mluvily jsme o tom, co to znamená být v pohodě?

Že už si nevzpomene, že to nebude bolet, že to někam „zastrčí“?

Věděla, že nesmí tlačit, že je potřeba prožít si vše s tím spojené, a proto jsme pracovaly na tom, aby bolest a prázdnota nebyla tak bodavá, a abychom uvolňovaly ten těžký tlak na hrudníku.

Bylo potřeba pracovat také na fyzické stránce těla – uzdravit dělohu, aby se stahovala zpět do původní velkosti, a aby odešly všechny očistky, aby Gábina nemusela absolvovat následné čištění dělohy. S „uzdravováním“ dělohy jsem Gábině pomáhala metodou MTVSS, což je metoda tělesného procesu, spadající pod Access Bars a pomáhá tělu nastartovat samouzdravovací procesy a navracet se do „původního“ stavu. 

Při kontrolním UZ v Praze jí lékaři řekli, že je vše v pořádku a při kontrole po 6-ti nedělí na gynekologii Gábině lékařka řekla, že je úžasné, jak se tělo dalo rychle do původního stavu, a že už proběhla i ovulace. Gábině se ulevilo a cítila, že to bylo hlavně díky těmto metodám. Postupně se vracela do běžného života, kde pro ni bylo i velmi důležité to, že měla jak podporu rodiny, tak také nejbližších kamarádek.

Mnohdy se stává, že třeba okolí neví, jak reagovat, jak mohou pomoci, a tak pokud tímto, nebo jinou ztrátou prochází někdo blízký a nevíte třeba, jak s ním o tom mluvit, jak mu pomoci, řekněte to narovinu. Řekněte, že nevíte, co na to říct, a jen „Buďte“. Mnohdy stačí jen poslouchat, nechat dotyčného vyplakat a zkrátka tam „jen“ BÝT.

Pár informací o Access Bars

Tato metoda je také vhodná pro každého, kdo nechce procházet „klasickou“ terapií a nořit se do hlubin svého podvědomí a procházet minulost.

Více informací o této metodě a tom, jak funguje si můžete přečíst zde >>>

Něco málo o metodě MTVSS

MTVSS je jedním z nejdynamičtějších tělesných nástrojů v Accessu, je často „nástrojem volby“, který odstraní téměř jakoukoli funkční poruchu těla. Může mít významný vliv na imunitní systém, zvláště když je prováděno na kloubech. Tělo se začíná rovnat, uzdravovat, vracet ke svému původnímu nastavení.

Více informací o této metodě a tom, jak funguje si můžete přečíst zde >>>

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *